Předání rodinné firmy je jedním z nejnáročnějších období v životě podnikatele i jeho blízkých. Nejde jen o převod majetku, ale o střet emocí, historie a budoucnosti. Při našich setkáních se zakladateli a zakladatelkami, kteří uvažují, co dál s budovanou firmou, se velmi často setkáváme s častou neřestí, a tou je odkládaná komunikace.
Zpravidla tato situace vznikne tak, že co je nepříjemné a není urgentní, tak se neřeší. Lépe řečeno neotvírá se to. Již jsme v předchozích článcích zmiňovali, že toto odsouvání, v některých případech vymlčování, se často týká celého procesu nástupnictví. Nebezpečím je čekat s otevřením témat na dobu, „až na to bude vhodný čas“.
Z této nedostatečné komunikace, rozdílného vnímání okamžité situace, generačních rozdílů, strachu z budoucnosti nebo nejasných rolí pak vzniká riziko budoucích konfliktů. Proces předání se odehrává a zasahuje do kruhu rodinného, vlastnického a kruhu podnikání. Když existuje napětí nebo nevyřešené otázky v rodině, jak je možné očekávat, že by se tyto problémy nepřenesly do ostatních kruhů?
Komunikace hraje naprosto zásadní roli při stanovování společných cílů, ať už v pracovním, či osobním životě. Je to nástroj, který převádí individuální představy do sdílené vize a umožňuje efektivní spolupráci.
Základem je otevřený dialog a atmosféra umožňující svobodné vyjádření priorit a očekávání především druhé a třetí generace. Důležité je identifikovat hodnoty rodiny a principy, na kterých rodina/firma stojí. Jestliže zakladatel udělá včas i disproporční rozhodnutí (např. firmu vlastní a vede jen jeden ze sourozenců) a toto rozhodnutí ještě podpoří svými důvody a transparentní komunikací, velmi tím zvyšuje šance na to, že bude přijato a akceptováno.